Forbes speciál Microsoft Tabulka generací Chci si znova vybrat rok narození

Jiřina Šiklová: Zažili jsme šest až osm převratů

PhDr. Jiřina Šiklová, CSc.,) je česká socioložka a publici

Jiřina Šiklová

válečná generace (do 1945)

Socioložka na penzi Jiřina Šiklová zažila německou okupaci a komunistický převrat, normalizaci i sametovou revoluci. Členství v KSČ se snažila vymazat svou angažovaností v disentu, za což ji vyhodili z Karlovy univerzity, kde přednášela a kde pak za trest pracovala mimo jiné i coby uklízečka. Za „rozvratnou“ činnost byla vězněna a po převratu spoluzakládala Katedru sociální práce na FF UK, knihovnu Gender Studies Centrum a získala ocenění Žena Evropy.

Ale vy nejste úplně typická důchodkyně, protože akčnost vás neopouští ani v 81 letech.
Jsem spíš výjimka, to ano. Ale pracujících penzistů přibylo a není to ani tak z důvodů finančních, ale protože nemají jinou náplň. Tato skupina, pokud vycházíme z demografie, se nejvíce protáhla a má a bude mít i největší početní nárůst. Takže kdyby naši politici byli trochu inteligentnější, zaměřovali by se ve svých programech právě na ni. A stejně tak firmy.

K té práci – myslíte, že je to trend Prahy, velkých měst?
Domnívám se, že ne, funguje to po celé republice. I když ve vesnicích to není tak viditelné, tam nejsou pracovní příležitosti, lidé se zabývají svými zahrádkami a třeba prodávají ovoce. Ale mají z toho uspokojení.

Proč se dál ženete do práce?
Protože mě to baví. Proč bych ještě ve svém věku dělala něco, co by mě nebavilo? Myslíte, že někdo píše knížky pro peníze? To ať se jde vycpat. Samozřejmě že bych bez problémů vyšla, vždycky se výdaje mají přizpůsobit příjmu.

Vy spoříte?
Mám něco na horší časy. Má věková skupina to tak má, protože to souvisí s jejími znalostmi, protože lidé měli představu spíš spořit, než aby investovali. Představa investic jim byla vzdálená, takže tato věková skupina určitě ani nevlastní akcie, nějaké podíly. Ostatně oni ani nebyli schopni pochopit kuponovou privatizaci, což je důvod, proč ti lidé nebyli schopní majetek nabýt. Dnes se řada z nich domnívá, že byli okradeni, ale to není pravda, měli stejnou příležitost jako jiné věkové skupiny, jenže oni to nepochopili.

A měli jinou možnost?
Spoření brali za jedinou formu majetku, protože možnost tady investovat přišla, až když těm lidem bylo třeba 60 let. A to už se asi nenaučíte principům kapitalismu, burzy. Vždyť to nevěděla ani první vláda. A pojem burza byl zde zesměšňován, pojem burzián byl brán asi jako mafián.

Nedá se finanční opatrnost vaší generace vysvětlit historicky?
Tato věková skupina zažila šest, případně osm státních převratů, takže je připravená na změny. V předválečné době patřila ke skupině, která mohla být majetkově zajištěna, ale její majetek byl po druhé světové válce a pak znárodněním anulován. Proto tito lidé ani nebudou mít jednotně ukotvený názor na politiku, na dění kolem, protože jsou zvyklí, že svět se stále mění. Další věc – mají pocit, že se nedočkali toho, co chtěli. Byli připraveni na další novou změnu, mezitím zestárli a svět kolem se změnil natolik, že mu už nerozumějí.

Jak se vás dotýka Facebook?
Vůbec! Nechci být otravována lidem obecným. Proč budu sdělovat svoje názory někomu, kterého ani nevidím. A když mně někdo píše mail, jedna z prvních otázek, přičemž se snažím být velice slušná, protože vím, že tím ho raním, zní: Vážený pane kolego, odkud se známe, že se mnou komunikujete? A čekám. Většinou už se pak neozve. Lidé, kteří se mnou takto komunikují, mají kolem 65 let.

Kdy naposledy jste psala dopis rukou?
To už je hodně dávno. Tedy pokud nepočítáme za dopis vzkaz na nástěnku: Kde jsou v tomhle baráku štafle?

A mobil je vám blízký?
Kupodivu se většina stejně starých lidí naučila mobil používat, protože je to s ním jednodušší. Telefonují si se svými blízkými, což já taky, samozřejmě. Ale používat počítač, to už není tak běžné, v mé věkové skupině ho používá, a tím myslím otevřít ho jednou denně nebo ho aspoň mít, možná 60 procent lidí. A to mluvím o lidech ze své generace, kteří mají maturitu nebo vysokoškolské vzdělání. Já mám 60 i více e-mailů denně, ale ne s rodinou.

Když vám chce rodina udělat radost, vezmou vás do restaurace?
Tam já chodím bohužel dost často, protože mě tam zvou. Nevědí, kam jinam. Ale když mě chce vzít někdo ze známých, řeknu ne, přijď raději ke mně. Vařím si to, co mám doma, co mi chutná, ale neztrácím tím mnoho času. Mě ti číšníci prostě nebaví, v restauraci si musíte vybírat, já špatně vidím, pak se musím rozhodovat. To nemiluju. Ale berte to tak, že jsem atypická.

Baví vás cestovat?
Cestuju pořád, ale ne s cestovní kanceláří, to jsem snad byla jednou v životě, s ROH. Takže vlastně necestuju, ale jedu někam za nějakým účelem, přednášet, na konference. Ale dovolená u moře? To bych neudělala, nebudu se někde válet. Cesty se už snažím redukovat, protože mě dopravní prostředky nebaví a taky už se těžko orientuju. Nedávno jsem byla v Reykjavíku, musela jsem si vzít mapu, lupu. Tam už tedy nepojedu, do neznámých zemí už se mi nechce.

Ale fóbii z letadel evidentně nemáte.
Ne, to opravdu ne. Je to bezpečnější nežli autobus.

Co byl typický pozdrav vašeho mládí?
To bylo ahoj. A to je zajímavá věc. Přestože bylo Ahoj na sobotu, ahoj používali vodáci i komunisti, byl to dělnický pozdrav. Kdyby to tak soudruzi věděli. AHOJ je zkratka Ad Honour Our Jesus a křesťanské oddíly ho měly napsané na lodích a jezdili s ním okupovat Ameriku a likvidovat indiány. Bylo to vlastně invazní vojsko.

A typická technologie?
Rádio. Nic jiného taky nebylo. Telegram? To leda při úmrtí. Nebo když jsem byla na chmelové brigádě a chtěla jsem utéct, tak někdo z rodiny mi poslal telegram, že babička stůně a že mám přijet. Musela jsem s tím na místní JZD a pak jsem mohla dřív domů.

Co jsou symboly vaší doby, vašeho dospívání? Rychlé šípy, swing, barrandovské filmy?
V době, kdy já jsem mohla vnímat film, už tady byl socialismus a taková Adina Mandlová byla považována za kolaborantku. Pamatuju si vtip o prasátkách, co se prodávají na Nový rok. Prodávající říká: To prase je z marcipánu a ta svině je mandlová. Přes vtipy si vlastně uvědomíte dobu.

Jak byste definovala životní hodnoty vás a vaší generace? Mír? Zdraví? Rodina?
Spokojenost. Má a mých blízkých neboli lidí, které znám osobně.

Autor: Filip Grim
Hlavní menu