Forbes speciál Microsoft Tabulka generací Chci si znova vybrat rok narození

Jsem to, co jím

Co jedí?

Gurmány a gurmety odvál čas a nastoupili foodies nebo foodlovers. Podle výzkumu UniCredit Bank utratí mileniálové za jídlo měsíčně nejvýraznější částku ze všech generací – více než čtvrtinu příjmů.

Na rozdíl od rodičů z generace baby boomers se častěji stravují mimo domov, nakupují sice stále v supermarketech a fastfoodech, ale vyhledávají i menší trendy bistra a kavárenské řetězce. „Jsem to, co jím“ platí podle agentury Havas Worldwide u 62 % z nich, válečná generace jejich prarodičů přitom jídlo považovala pouze za prostředek k přežití.

„Každá nová generace má snahu bořit status quo a mileniálové jsou v tomhle stejní. S tím, jak je rozvinutý život ve městech a jak je vše víc propojené, se jim to daří dělat rychleji. Často se odváží i k rozjetí nějakého vlastního podnikání s jídlem – k naplnění nějaké vize, třeba vlastního street food stánku nebo prodávání limonády na trzích, stačí pár kroků,“ myslí si o vztahu mládeže z přelomu století k jídlu nejstarší a nejvlivnější český foodbloger Martin Kuciel alias Cuketka.cz.

„V přístupu k potravinám jsou určitě o 100 % idealističtější než generace předtím. A odráží se to i v jejich zodpovědném přístupu k byznysu, surovinám, etice nebo životnímu prostředí,“ dodává.

trhy

Kvůli dostupnějším informacím o původu kupovaných produktů, které snadno najdou na internetu, přestali mladší třicátníci věřit tradičním značkám potravin, a to až do té míry, že se v souvislosti s mileniály mluví o konci „éry Coca-Coly“.

Raw is the new black

Městskou generaci Y ze všeho nejvíc zajímá životní spokojenost. Kvalitní jídlo v dosahu je pro ně důležitým kritériem i ve chvíli, kdy si vybírají bydlení. Stěhují se proto do čtvrtí, které pořádají farmářské trhy. Nadpoloviční většina Čechů si ráda připlatí za lokálně vypěstované potraviny, ideálně v bio kvalitě.

Na rozdíl od starších generací, které stále nakupují ve velkých řetězcích, preferují mileniálové potraviny menších a ideálně domácích značek. Podle studie Havas Worldwide totiž mladí lidé cítí zodpovědnost nejen za sebe a své tělo, ale také za celou planetu. Zajímá je, jak jejich oblíbené jídlo ovlivňuje život farmářů v Jižní Americe, a klidně se stanou vegetariány, pokud tím pomohou zpomalit klimatické změny.

Válečná generace, baby boomers a částečně i Husákovy děti se v otázce zdraví spoléhali hlavně na moderní medicínu. Mileniálové věří, že nejlepším lékem je kvalitní jídlo. Zkoušejí proto všechny možné alternativní způsoby stravování, aby svému tělu dopřáli, co opravdu potřebuje, ale bez diet! Jednoduše jedí třeba raw, bez cukru, bezlepkově, paleo, vegetariánsky, vegansky nebo si každé ráno přihodí alespoň nějaký ten „superfood“ do snídaňových vloček.

smoothie

„Pro Husákovy děti bylo typické brblání nad kvalitou potravin na Východě. A taky paranoidní snaha dohnat to, co za komunistů nebylo. Všechno nacestovat, ochutnat všechna cizí jídla a být mistr světa v italské kuchyni. Millennials se tím zatěžovat nemusí, protože ten nedostatek nezažili. Budují si svůj vlastní vesmír,“ myslí si Martin Kuciel.

#Foodgasm a pijanky

Ještě před deseti lety se doma u večeře sešla jen nejbližší rodina, dnes má gastronomie mnohem širší socializační charakter – lidé se skrze ni seznamují, kamarádí a potkávají v rámci své komunity. Jídlo si vychutnávají nejen v trendy restauracích, ale také na sousedských slavnostech, bleších trzích nebo rovnou na foodtruckovém festivalu.

Podle výzkumu Havas Worldwide je pro 53 % mileniálů večeře v restauraci dokonce nejoblíbenější společenskou aktivitou. To samé by ale řeklo jen 34 % baby boomers.

Posedlost jídlem u mladých lidí přesahuje i do internetového života a sociálních sítí. Téměř polovina z nich si svůj oběd někdy vyfotila a uveřejnila na Facebooku, Instagramu nebo na svém foodblogu. Se sdíleným gastro požitkářstvím souvisí i fenomén hashtagů jako #foodporn nebo #foodgasm.

foodgasm

Téměř 60 % lidí okolo 30 let řadí ve svém žebříčku hodnot jídlo na stejnou příčku jako sex. S tím ale souhlasí jen něco málo přes 40 % jejich rodičů.

A jedno velké prvenství si podle vědců z Kolumbijské univerzity a australské University of New South Wales vybojovaly mileniálky narozené po roce 1990 – poprvé v historii konzumují stejně alkoholu jako muži. Ještě před sto lety přitom ženy pily dvakrát méně.

Důvodem je vyšší vzdělanost, jiný společenský status, zvýšený příjem, ale také fakt, že mají děti v pozdějším věku. Jiná studie sledující život v průběhu několika dekád u tisícovky žen ukázala, že dnešní dcery jsou až pětkrát náchylnější k závislosti na alkoholu než jejich matky v tom samém věku.

Káva, káva, káva

A jak jí a pije ještě neplnoletá generace Z? Náctiletí bez zaváhání střídají různé kuchyně, organické potraviny jim chutnají víc než ty normální, při vaření se striktně nedrží receptů a nade všechno milují kávu. To, co se předchozí generace o jídle učily, berou dnešní teenageři jako naprostou samozřejmost.

Do plně propojeného, globálního, internetového světa se už narodili a teoreticky patří k nejetičtějším strávníkům. Jsou také nezávislí a samostatní a od svých rodičů se odlišují už teď.

Mezi nejoblíbenějšími česká jídla podle průzkumu společnosti Cheque Dejeneur patří svíčková, řízek nebo smažák. Děti generace Z si k obědu raději koupí gyros nebo kebab a sní si ho s mobilem v druhé ruce na lavičce s kamarády.

Americká studie společnosti Technomic také upozorňuje, že kvůli neustálému multitaskingu mezi mobilními přístroji a realitou se stravují nepravidelně a nesoustředěně. Ani jídlu se technologie nevyhne – budoucnost totiž podle expertů patří mobilním aplikacím a startupům zaměřeným přímo na jídlo nebo udržitelný životní styl.

Autor: Hana Biriczová
Hlavní menu