Forbes speciál Microsoft Tabulka generací Chci si znova vybrat rok narození

Jen škola nestačí

Proč studovali/studují?

Dospívali v době, kdy se na ně informace hrnuly ze všech stran. Na internetu se dá najít všechno, a tak už nemá moc smysl učit se, odkdy dokdy byla třicetiletá válka. Vysoká je pro mileniály tak trochu jen další škola, a kdo ji má, nijak zvlášť nevybočuje. Ani ten, kdo jich má za sebou víc. Konvenční představy o vystudování jedné školy, založení rodiny a práci na celý život pro ně už zkrátka neplatí.

Heslem doby jsou Erasmus a humanitní obory. Mileniálové sice na vysokou chodí kvůli tomu, že je to vysoká, zároveň se ale chtějí učit o tom, co je baví a zajímá. Ekonomka je jasná volba jen pro část z nich. A stejně tak ke studiu už nutně nepotřebují posluchárny a živé profesory.

A kdo chce, může se klidně zapsat třeba na Harvard. Tedy na kurzy, které tahle i jiné světové univerzity nabízejí online. Stačí mít čas a odhodlání. Vzdělávání je díky internetu obecně mnohem snazší než kdykoli dřív.

sesit

„Pro dnešní millennials je důležité naplňovat poselství Jana Ámose Komenského: škola hrou,“ myslí si Marek Beránek, ředitel Unicorn College, soukromé vysoké školy, za kterou stojí miliardář Vladimír Kovář.

„Před deseti lety byli studenti trpělivější, než jsou dnes. Mileniály je těžší nadchnout, protože kolem sebe mají spoustu různých lákadel. Když je nebaví jedna aplikace, přejdou jednoduše na jinou a to je problém, obzvlášť když vyučujete exaktní vědy, jako jsou ekonomie a programování, kde je potřeba si sednout a naučit se to. Proto studentům chystáme v hodinách větší divadlo,“ vysvětluje ještě Marek Beránek.

Generace, která vyrostla ve svobodě, vnímá svůj život, kariéru i vzdělávání jinak než jejich rodiče. Pro dnešní dvacátníky a třicátníky jsou tyhle oblasti propojené. Stejně jako si uvědomují, že budou muset pracovat mnohem déle než generace před nimi, tak věří, že se budou vzdělávat, dokud budou naživu.

„Spíše než mít jedno zaměstnání na celý život, rozumějí mileniálové potřebě neustálého rozvoje dovedností, aby zůstali zaměstnatelní. 93 % z nich se chce celoživotně rozvíjet a je ochotno věnovat svůj čas a/nebo peníze dalšímu vzdělávání,“
shrnuje v rozsáhlé studii z letošního roku headhunterská společnost Manpower.

Ti zajímaví

Millennials zkrátka neuznávají model, že budou celý život dělat to, co se v mládí naučili. Pracovní život pro ně nepředstavuje stabilní kariérní žebříček, ale oblast, která je, stejně jako svět kolem plná nejrůznějších příležitostí, jež je třeba využít.

I tak ale považují za důležité vystudovat kvalitní školu a získat titul a berou to jako předpoklad pro získání dobrého místa. Není tedy úplně pravda, že by celá generace Y studovala cokoliv bez ohledu na uplatnění. Liší se ale forma, jakou by chtěli studovat.

„Můj kolega z ČVUT si dělá už deset let studii a zjistil, že studenti i po letech věnují stejně času jídlu i spánku. Více času ale věnují online aktivitám (5 hodin) a méně škole (4 hodiny), zatímco před deseti lety to bylo škole (7 hodin) a online aktivitám (2 hodiny). Naším cílem je tedy přenést čas věnovaný škole do online aktivit, ať už jsou to podcasty, ve kterých se studenti mohou podívat na přednášku, nebo jiné projekty či pomůcky,“ popisuje, jak na moderní dobu reaguje jeho škola, opět ředitel Unicorn College Marek Beránek.

Společnost Scio, která dlouhodobě monitoruje české školství, v jednom ze svých výzkumů zjistila, že pro 45 procent studentů narozených mezi lety 1992–1997 bylo při výběru vysoké nejdůležitější to, jaké s ní budou mít uplatnění. Jen devět procent dotázaných připustilo, že si vysokou školu vybírá podle toho, jak je snadné se na ni dostat a udržet se na ní.

knihovna

Zároveň ovšem podle Scia skoro polovina studentů přiznává, že kdyby škola, kterou si vybrali, poskytovala nejkvalitnější vzdělání v oboru, ale neudělovala formální titul nebo diplom, zvolili by školu jinou. Nejde tedy jen o praktičnost, ale taky o to, moci ukázat, jaké vzdělání mám.

Škola základ života?

Pro silné poválečné ročníky bylo studium vítanou možností, jak odložit nenáviděnou dvouletou vojnu, a taky jednou z mála variant, jak odejít z domova a žít bez rodičovské kontroly. V roce 1980 ale mělo vysokoškolský titul podle Českého statistického úřadu jen pět procent lidí nad 15 let.

Dobrou práci a spokojený život tehdy zaručovaly jiné věci než vzdělání – třeba průkazka člena KSČ. Komunistický stát navíc plánovitě dětem z „nevhodných“ rodin ve vzdělání bránil a důkladně si prověřoval, koho na univerzitu pouští. Svým věrným ovšem režim doktoráty zajistit uměl, třeba obskurní titul RSDr., jehož nositelé vycházeli z Vysoké školy politické ÚV KSČ.

O nutnosti otevřít vysoké školství, z něhož počátkem 90. let vycházelo sedm procent populace, většímu počtu uchazečů, se začalo diskutovat až po revoluci. V polovině 90. let se začaly prosazovat vyšší odborné školy, které do té doby neexistovaly, studium se rozdělilo na bakalářské a magisterské a ve společnosti se začínalo prosazovat dnes převládající přesvědčení, že kvalitní vzdělání je předpokladem kariéry a života v dostatku.

Ztělesňovaly ho Husákovy děti, které sametová revoluce zastihla na prahu dospělosti. Jejich představou dobrého života byl titul z vysoké školy a pak práce v zahraniční společnosti, které do Česka začínaly přicházet.

Ještě pro jejich prarodiče bylo přitom vzdělání něčím, co ženy nepotřebovaly a co muže zdržovalo od vstupu do života a možnosti začít živit sebe i svou rodinu. Vysokou školu měl před válkou jeden (muž) ze sta, většina lidí měla jen základní vzdělání.

Autor: Denisa Svobodníková

Tip partnera speciálu

Znalost cizích řečí není dnes pro mladé problém. Ale znalost toho nejdůležitějšího jazyka, který je klíčem k budoucímu úspěchu, zatím tak samozřejmá není.

Proč by se nejen mladí lidé měli učit programovat, vysvětluje Karel Klatovský, manažer programu Partneři ve vzdělávání z Microsoftu.

„Ovládat některý programovací jazyk dnes znamená možnost ovlivňovat to, jak žijeme, a tato dovednost už zdaleka není vyhrazena jen pro profesionální vývojáře. Alespoň základní úroveň programování bude stále více potřebovat většina z nás – podle některých výzkumů už dnes polovina všech (nejen odborných) pracovních pozic ve vyspělém světě vyžaduje určitou míru technologických dovedností a během pár let to bude většina.

Ať už se dnešní děti rozhodnout stát se módním blogerem, lékařem, podnikatelem či automechanikem, ovládnutí základů programování a porozumění logickým algoritmům bude důležitým předpokladem pro jejich úspěšnou kariéru.

České školy na ostrý nástup technologií do života, byznysu a práce reagují zatím spíše pomalu, ale naštěstí jim v tom pomáhají projekty jako Akademie programování.“

Hlavní menu